Proti tomu, že by sázkové a herní společnosti v Česku měly podléhat přiměřenému sektorovému zdanění, lze těžko něco namítat. Pravdou je, že tuzemská legislativa je jednou z nejpřísnějších, a to jak v otázkách samotného provozování, tak i ve smyslu daňového zatížení. Výkřiky typu „je potřeba zdanit hazard“, nebo „musíme více regulovat hazard“ jsou důsledkem buď naprosté neznalosti, nebo vědomé a účelové popíráním reality.
1,424 miliardy korun odvedla Fortuna českému státu v roce 2022 prostřednictvím sektorové daně
55,8 milionů korun zaplatila Fortuna Česku v roce 2022 na dani z příjmu
93,7 milionů korun činily odvody DPH v roce 2022
348,8 milionů korun v roce 2022 putovalo z Fortuny do sociálního a zdravotního systému
Herní firmy v Česku platí daň z příjmu jako všechny ostatní, a to ve výši 19 %. Vedle toho ale odvádí také zmiňovanou sektorovou daň, která je aktuálně v Česku nastavena na 23 a 35 % v návaznosti na konkrétní produkt. Tato daň nicméně není vztažena na zisk, ale na výnosy. Jinými slovy, z každé stovky, kterou sázkař vsadí v ruletě na červenou a padne černá odvede firma 35 korun rovnou do státní kasy. Firmě sice zbyde hezkých 75 korun, nicméně na rozdíl od státu musí platit provoz, zaměstnance, dodavatele, partnery, nájmy a ze zbytku pak odvést zmiňovanou daň z příjmu.
Specifikem je pak nemožnost odečítat DPH. Pro sázkové kanceláře to v praxi znamená, že veškeré zboží a služby, které nakupuje, je pro ni o 15 či 21 % dražší než pro společnosti, které odpočet DPH uplatňují standardně. Tento rozdíl ve výsledku opět putuje přímo do státní kasy.
Samozřejmostí je, že Fortuna, která v Česku zaměstnává stovky lidí rozmanité kvalifikace, za ně pochopitelně odvádí příslušná pojištění. V rámci provozu platí nájmy a nabízí participaci na podnikání dalším obchodním společnostem i drobným podnikatelům.
Celý systém, ze kterého ve výsledku naprosto signifikantně profituje státní pokladna, může fungovat jen díky stabilní regulaci a přiměřeném zdanění. V Česku je sektorová daň nastavena výše než ve většině evropských zemí. Případné necitlivé korekce tak můžou mít za důsledek ztrátu konkurence, růst černého trhu, poškození legálního trhu a z toho plynoucí propad státních výnosů.